Jdi na obsah Jdi na menu
 


Když jste psala pilotní díl Doktorky Quinnové, přemýšlela jste už o Joe Landovi, že byste ho obsadila do role Sullyho?

Nikdy jsem nenapsala roli pro konkrétního herce ve své mysli. Postavy jsou vytvářeny v průběhu procesu psaní už během první verze, což mě dostane z hrubého náčrtku příběhu ke vzrušujícímu stavu mysli - nejlepší termín, co mě napadá je "říše fantazie". A jak se hnu dopředu, při přirozeném, plynulém vyprávění příběhu začínám mít o lidech jasnější představu. Někdy se musím zastavit a upravit příběh, ale co se týče Doktorky Quinnové, tak tu jsem ze sebe vychrlila blesku rychle za takových deset dní.

 

Předpokládala jste, že se Sully stane tak populární postavou?

Jestli myslíte samotnou postavu, tak ano. Sully byla dlouholetá přezdívka mého milovaného otce a já ho chtěla uctít, ale pochopitelně jsem nemohla dát postavě jméno Sullivan. Pak mě napadlo, že jeho příjmení by mohlo být Sully. A samozřejmě musel mít křestní jméno, které on sám nesnášel, když ho tak oslovovali. Jméno Byron bylo perfektní, a tak jsem byla schopna pojmenovat hlavní mužskou postavu Sully po mém otci, který zemřel v roce 2009. Velmi mi chybí. A pokud myslíte herce, tak ne. On byl jediný, koho jsem si nevybrala. Vedoucí obsazení u CBS v té době byla má dobrá přítelkyně Lisa Freiberger, která měla dohodu s jeho agentem a chtěla ho přivést ze soap opery, která na CBS běžela. Jeho neobvykle dlouhé vlasy (na tu dobu) a jeho tichá, ale doutnající povaha se jí líbila. Musela jsem ho schválit, ale v podstatě jsem věřila úsudku své přítelkyně.

 

Četli jsme příběh doktorky Susan Anderson, která byla jednou z prvních ženských doktorů v Coloradu. Říká se, že její životní příběh vás inspiroval k vytvoření Doktorky Quinnové. Můžete nám říct, jestli je to pravda?

V té době jsem nevěděla nic o skutečných ženských doktorech v americké historii, s vyjímkou toho mála, co jsem se naučila na základní škole o vůbec první doktorce v Americe, která dosáhla na lékařský diplom v roce 1849, a to byla Elizabeth Blackwell. Když jsem v roce 1991 mluvila s tehdejším prezidentem CBS Jeffem Saganskym o vytvoření dalšího seriálu pro jejich stanici, tak mě podpořil a řekl, že potřebuje rodinné drama, které by se mohlo vysílat v osm hodin večer. Zeptala jsem se, jestli by hlavní postavou mohla být žena a jestli by z toho mohl být kousek na pokračování a on řekl, že ano. Už od mých studií na UCLA (univerzita v Los Angeles) pro mě bylo nejzajímavější období po Občanské válce, protože tehdy existovalo mnoho feministických abolicionistek, které byly víc než jen trochu naštvané, že "Čtrnáctý dodatek" neudělil volební právo ženám. Proto byly více rozhodné vytyčit si vlastní cestu ke dříve zakázaným profesím. A zbytek je kouzelná práce představivosti, která zahrnuje mnoho mých vlastních zážitků z doby, kdy ještě neexistovala žádná žena, která by uspěla samostatně jako producentka dramatu. Michaelin původ byl pochopitelně odlišný od toho mého, ale její náhled na svět se odráží v tom mém v průběhu celého seriálu.

 

V pilotním díle jsme viděli fotku rodiny Quinnovy. Jste na obrázku vy jako mladá Elizabeth Quinnová? Také mě zajímá, jestli jsou dívky na fotce děti některých herců nebo štábu.

pilot.jpgAno, jsem to já. První den, kdy jsme natáčeli pilotní díl, jsme dělali scény z Bostonu v dobovém domě ve staré části Los Angeles, která se jmenuje Pasadena. Fotka byla naplánována na konec dne a plán byl takový, že pomocí kouzla make-upu uděláme z herečky, která hrála Michaelinu matku, ženu o dvacet let mladší. Bohužel veškeré snahy k přeměně byly marné, takže jsem dala pokyn týmu, aby se podívali všude mezi obsazením i štábem a našli kohokoliv, kdo by měl podobné rysy v obličeji jako herečka ztvárňující Michaelinu matku. Vrátili se ke mně a my natáčeli poslední scénu, jak Michaela opouští dům a řekli mi, že někoho našli - mě! Nebyla jsem příliš nadšená, zvlášť po šestnácti hodinách natáčení a pár hodinách spánku předešlou noc, ale realita to vyžadovala, tak jsem do toho šla. Pokud jde o dívky, tak se jedná o dceru mého bratrance Marka, kmotřenku mé nejlepší přítelkyně Jeanne Davis, dále je to Colleen - dcera mého oblíbeného bratrance Mika (jeho další dvě děti jsou Matthew a Brian), další je dcera scénáristy Josefa Andersona a dcera mého manažera a přítele Matthewa Burka.

 

Měla jste v úmyslu nechat zabít postavy jako Charlotte Cooperovou, Černého Kotlíka nebo Olive Bray Davisovou?

Charlotte určitě ano. To byl jediný způsob, jak docílit toho, aby moje svobodná doktorka zaměřená na kariéru měla rodinu, což jsem vnímala jako důležitý prvek pro určitou skupinu diváků. Černého Kotlíka ne. Přemýšlela jsem, že postava Černého Kotlíka by mohla být hlavní indiánskou postavou seriálu, ale Larry Sellers (Tančící oblak), který hrál jednoho z jeho společníků v pilotním díle, měl na obrazovce zkrátka větší charisma. Když se něco takového stane, chytrý producent vsadí na herce, který bude mít u srdcí diváků větší šanci, a to byl právě Larry. Nick byl výborný herec a objevoval se jako Černý Kotlík, dokud jeho postava nezemřela v epizodě Washita. A pokud jde o Olive, tak určitě ne, i když se její výkon televizní společnosti nelíbil (hlavně kvůli mírnému zadrhávání se při mluvení) a trvalo na tom ji nechat odejít po původních šesti epizodách. O dalších pěti epizodách jsem nejednala já, dokud seriál nebyl stažen z podzimního termínu. Krátce potom jsem jela do New Yorku, kde se provádějí různé testovací zahraniční prodeje a projednávají se tu pracovní záležitosti CBS a zajistila jsem pořadí pro dalších pět epizod, protože jsem měla pocit, že prezident plánování v Los Angeles by byl nucen zařadit DQMW někam doprostřed sezóny někdy v lednu a já se bála, že nebude dostatek epizod, aby si seriál našel cestu k divákům. Zvlášť, když už jsem také odmítla zamýšlenou středu v osm hodin večer se dvěma populárními sitcomy a trvala na sobotách v osm večer, což bývalo pohřebiště přes celé desetiletí. Televizní společnost to přenechala probíhajícím filmům, videopůjčovnám a opakováním celovečerních filmů a trvali na tom, že diváci chtějí filmy. Společnost Fox, tehdy ještě jako začínající společnost, vyhrávala večerní žebříček televizní sledovanosti s jedinou reality show "Cops". Jak víte, dvouhodinový pilotní díl Doktorky Quinnové měl premiéru v pátek 31. prosince 1992 a první epizoda následující noc 1. ledna 1993, kdy byl vysílán spolu se dvěma fotbalovými zápasy a jak také jistě víte, jsme se ten týden umístili na šestém a sedmém místě v top desítce a jak se říká zbytek byla historie. Když bylo rozhodnuto o druhé sérii, prezident společnosti se mě zeptal, co bych chtěla za odměnu. Prohodila jsem, že vím, že nemá na mysli peníze, tak jsem trvala na tom, aby byla Olive zpět. Společně s Henry Sandersem jako Robertem E., Orsonem Beanem jako Lorenem a Jimem Knobelochem jako Jakem, což byly mé původní volby pro tyto role, ale pro pilotní díl mě přehlasovali. Když jsem pak měla večeři s herečkou, která hrála Olive, abych jí řekla dobrou zprávu, tak mě překvapilo, že to odmítla. Se svým manželem právě adoptovali holčičku a ona chtěla veškerý svůj čas a enegii vložit do ní, čemuž jsem rozumněla. A tak ve druhé epizodě druhé řady byla představena Dorothy (jméno mé maminky).

 

Jaké si myslíte, že bylo nejchoulostivější téma, které se v Doktorce Quinnové řešilo?

Můj názor na to, co bylo nejkontroverznějším tématem neodpovídá názoru publika. Myslela jsem si, že naše postoje na občanská práva, odmítání vojenské služby a práva gayů by přinesly nejkontroverznější zpětnou vazbu, ale byla to epizoda Kdo neumí ukolébavky (Just One Lullaby) ve druhé řadě, která se týká našeho postoje proti tělesným trestům pro děti, která vyvolala nejvíc negativní reakci.

 

Co znamená A ve jméně Preston A. Lodge III?

Znamená opravdové jméno, které se vytvořilo v mysli scénáristy Carla Bindera, ale nemůžu si vzpomenout jaké. Nicméně jelikož byl Preston stvořen a představen jako nepřátelský prvek ve městě, tak kolovalo, že A znamená výraz pro slangové slovo často používané místo vědeckého slova anus.

 

Pamatujete si, co se plánovalo na první epizodu sedmé série?

Určitě. Vycházela jsem z předpokladu, že se série bude zabývat dopadem industrializace na Colorado Springs a problémy, jimž všichni čelí jako město. Mělo to začít tím, že Lorenův obchod se ocitl v nebezpečí na pokraji bankrotu vlivem snižování cen v nedalekém Soda Springs, Loren by měl infarkt a Dr. Mike by ho zachránila novou, v té době kontroverzní metodou.

 

Opustili jsme Colorado Springs s tolika otevřenými otázkami. Které z nich by se řešily a jakým způsobem?

Slíbili jsme minimálně osm řad a byli překvapeni stejně jako tehdy diváci, že prezident CBS Leslie Moonves seriál zrušil. Stále jsme byli v čele oproti jiným večerním programům a také jsme měli nejlepší sledovanost od první série. Také jsme získali v posledních dvou sezónách kýženou (směšně, dle mého názoru) cílovou skupinu mezi 18 až 49 rokem a myslím, že výsledek byl ten, že jsme se dostali i do více televizních stanicí a více lidí se dívalo v čase jiném než v sobotu ve 20:00 a stali se fanoušky a začali se dívat i v sobotu. Také bylo dost do nebe volající, že jsme nedostali možnost a nedali nám sezónu navíc, abychom to pořádně ukončili. Seriál byl v produkci CBS a vydělal stanici víc peněz než jakékoli jiné hodinové drama předtím do té doby.

 

Co Robert E. a Grace? Měli by miminko?

Ano. A Myra by se vrátila do města se Samathou a otevřela by si obchod s oblečením a Hank by konečně přiznal svoje city k ní... k čemuž jsme se nerozhodli. Pro Horace by to bylo neúnosné, vzal by práci v Denveru a opustil město. A Dorothy a Tančící oblak by se vzali, ačkoliv by to pro ni znamenalo odejít s ním do jeho světa a přenechat noviny Brianovi. A Lorenova snaha přežít konkureční boj se sousedními městy by vedla k hloupému a nepochopitelnému chování, ale nakonec i trochu roztomilému ve svém čirém zoufalství... Reverend by požádal Michaelu, aby mu operovala oči, i když šance na vrácení zraku nejsou dobré a skutečně operace by se napoprvé jevila jako nepodařená, ale v průběhu času by znovu začal rozpoznávat tvary a barvy... Prestonův finanční krach by ho vedl k podlým činům, které by ovlivnily několik životů. Colleen a Andrew by jezdili na návštěvy z Bostonu... A Matthew by se stal městským právníkem.

 

Jste tvůrce seriálu. Vymyslela jste celou dějovou linii probíhající ve všech řadách nebo jste vytvořila koncept seriálu (19. století, žena doktorka, kovbojové, indiáni)?

Ano. Zapojila jsem se do každého vývoje, scénáře, rozvržení, předprodukčních, produkčních i poprodukčních prací. Byla jsem "máma" veliké a báječné rodiny, jejíž členové byli všichni vyjikající a vydali ze sebe to nejlepší. Považuji se za velmi šťastnou osobu, že jsem měla tak výbornou skupinu lidí, které můžu nazývat přáteli a spolupracovníky.

 

Kdo měl na starosti výběr muziky a písniček (mimo hlavní znělky a doprovodné hudby Williama Olvise) v několika epizodách? Konkrétně na tancovačkách. Je možné najít všechny názvy?

Poslechla jsem si mnoho talentovaných skladatelů předtím, než jsem slyšela ukázku od Williama, a to byla "láska na první poslech". Willie dohlížel na veškerý hudební výběr, pokud nebyla hudba specifikována od scénáristy. Mohla bych se ho zeptat na písničky, které zněly na tancovačkách, ale vězte, že vydal CD se svou hudbou z DQMW a můžu zjistit, jak si ji můžete pořídit, jestli chcete.

 

Kdo vybíral obrazy ať už na klinice, v kostele, v Lorenově obchodě nebo v domě (staré i nové usedlosti)? Našli jsme kopie "La Liseuse" od Fragonarda nebo Kristovu hlavu od Da Vinciho, ale ne mnoho dalšího (nic jako moře nebo krajiny).

Výzdobu mělo na starosti umělecké oddělení, včetně obrazů. Nikdy jsem se jim do této oblasti nemíchala a vždy měla ohromnou radost z jejich kreativity a autentičnosti. Mohla jsem k tomu přispět nebo mě mohli požádat o souhlas, ale jejich ohromný cit a pozornost pro detail je k jejich dobru.

 

V Doktorce Quinnové hostavali vyjikající herci jako Johnny Cash, Barbara Mandrell, Fred Rogers, Willie Nelson a další. Oslovila jste tyto osobnosti nebo se sami nabídli, že budou v seriálu hostovat? A existoval nějaký hostující herec, kterého jste chtěla do seriálu získat natrvalo?

Hostující herci jsou vždy pozváni. Dokonce i když je osobnost fanoušek (jako například Elizabeth Taylor) není to v pravidlech filmového bussinessu žádat o práci. Takže jsme oslovovali my. Jak víte, žádali jsme lidi, aby se znovu v seriálu ukázali, jako Johnny Cash a June Carter Cash. Tak ráda bych je měla na stálo, ale jejich kariéry je plně vytěžovaly a nemohli být omezení tím, že by pravidelně účinkovali v televizním seriálu. Fred Rodgers se stal mým blízkým osobním přítelem (a "tatínek" pro mé děti). Vytvořila bych pro něj roli z fleku, pokud by to chtěl. Nicméně jeho účinkování bylo uctivé uklonění se jedinému seriálu, který on a jeho žena pravidelně sledovali. Popravdě v tom čase byl na odchodu ze seriálu "Neighborhood" a směřoval svou energii k jinému druhu práce. Také Brandon Douglas (Andrew) a Jason Leland Adams (Preston) začínali jako hosté a nakonec v seriálu zakotvili nastálo.

 

Byla jste si vědoma současné snahy fanoušků požádat CBS pro další film o Doktorce Quinnové nebo uvolnit práva jiné televizní stanici? Kontaktovala jste CBS v této záležitosti?

Ano a ano. Když mě fanoušci kontaktovali poprvé ohledně filmu po dvaceti letech, slíbila jsem, že se CBS zeptám. Bylo mi řečeno, že televizní filmy už nedělají, tak jsem se zeptala, jestli by postoupili práva někam jinam. Odkázali mě na obchodní záležitosti a po několika telefonátech a slibech, že se mi ozvou zpět, jsem se nakonec od nich nedozvěděla vůbec nic ani v jedné záležitosti. Když fanoušci tohle zjistili, myslím, že tehdy rozjeli tuhle kampaň.

 

Mluvilo se o třetím filmu. Pravděpodobně víte, že je spousta fanoušků, kteří píšou takzvané fan fictions, kteří seriál milují a znají tak dobře, že by byli schopni přijít se srozumitelnou zápletkou, možná i se scénářem. Přemýšlela jste někdy, že byste zorganizovala soutěž? Vítěz by měl to potěšení mít jméno na obrazovce nebo by mohl být pozván na plac v době natáčení, setkat se s hereckým obsazením a štábem... místo toho, aby dostali zaplaceno.

CBS vlastní autorská práva k DQMW, takže se obávám, že je to diskutabilní otázka.

 

Pokud by nemohl být natočen další film, uvažovala byste o vydání knihy, která by uzavřela otevřené konce? (a tak znechutit fan fiction, které se vám nelíbí).

Za prvé, knihu ne. DQMW je film a já ji nemohu považovat za něco jiného. Za druhé nemůžu říct, že bych fanfiction měla nebo neměla ráda. Nikdy jsem žádné nečetla. Jako profesionální spisovatel a bývalý člen "Writers Guild of America Board of Directors and Trustee of the Writers-Producers Industry Health fund and Pension Plan", jsem zainteresovaná do právnických záležitostí jako porušovavání vlastnických práv a duševního vlastnictví. Podporuji začínající autory, aby se vzdělávali a vytvořili vlastní materiál, tedy projít si procesem, kterým si musí projít každý profesionální spisovatel.

 

Zajímalo by nás, čemu se v dnešní době věnujete. Stále produkujete filmy?

24. května 2002 jsem byla účastník velmi těžké dopravní nehody. Seděla jsem vedle řidiče, zatímco jsme natáčeli v Austrálii a já jsem byla velmi vážně zraněná. Skoro jsem umřela, byla jsem nějakou dobu v komatu a v nemocnici strávila skoro dva roky v době, kdy jsem prodělala deset těžkých operací. Ztratila jsem skoro všechno. Můj tehdejší manžel Jim Knobeloch auto tehdy řídil a havarovali jsme jeho chybou. Po nehodě měl veliké psychické problémy, když se snažil vyrovnat se se situací, která se nám a našim dětem stala. Když jsem o čtyři roky později trvala s dětmi na návratu domů, on zůstal v Austrálii a chtěl rozvod. Stále tam žije, dokonce se stal platným občanem a znovu se oženil před třemi lety. Já se svými dětmi jsme si museli projít velmi dlouhou a obtížnou cestu k uzdravení, což stále trvá. Je mi opravdu hodně líto mých dětí, v té době jim bylo pouze šest let. Prodělali si velmi traumatický zážitek, uvězněni v těchto strašných podmínkách velmi daleko od domova a svých milovaných. Mým jménem, doufám v jejich budoucnost...

 

Jaké máte do budoucnosti ambice?

Moje vážná fyzická zranění jsou stále problematická, ale ten největší boj už jsem překonala nebo dokázala zvládnout, a to poškození mozku. Byla jsem schopná psát znovu pouze poslední dva roky (po náročné neurologické rehabilitaci). A mé ambice, co se týká pracovní budoucnosti, jsou věnovat se psaní opět profesionálně a úspěšně. I když moje největší ambice, zvlášť jako svobodný rodič, je pomoci mým dětem najít cestu ke šťastnému a smysluplnému životu.

 

Máte vzkaz pro fanoušky Doktorky Quinnové?

Čiňte druhým to, co byste chtěli, aby činili oni vám. A žijte podle toho, aby to nebyla jen metafora, kterou říkáte, ale skutečně tak čiňte.

 

 

Zdroj: www.drquinn.nl

Za poskytnutí tohoto rozhovoru děkuji Talithě z www.drquinn.nl

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA